První jarní den

První jarní den
Když jsem byl před lety na vojně, všechno se tam řídilo vojenskými řády a předpisy. Základem všeho vojenského byly speciální předpisy zvané „Zákl.1-1 až 1-4“. Bez nich by byl voják obyčejným civilem a proto musely být tyto předpisy neobyčejné. A také byly! Krom tisíce jiných věcí totiž určovaly i to, kdy nastane zima! Její začátek byl trvale naplánován na 15. listopadu, a do té doby voják nesměl nosit kabát. Byť by bylo počátkem listopadu sebevíce mrazivo a napadalo půl metru sněhu, z vojenského hlediska bylo ještě teplo. Stejně tak tyto předpisy určovaly, kdy nastane jaro. Ať se dělo co se dělo, první teplý jarní den byl stanoven na 15. dubna. Do té doby museli vojáci chodit v kabátech, i kdyby bylo dvacet nad nulou.
Já vím, je to k pousmání, ale ono to naše rozdělení roku na jednotlivá roční období přesně na den, je také trochu praštěné. Jaro, léto, podzim a zima si prostě začínají a končí kdy se jim zamane, bez ohledu na naše tužby a přání, tím spíš i bez ohledu na nějaká naše pravidla.
Kdy tedy začíná jaro? Kterýpak, že je to den? Dvacátého prvního března? Nebo už dvacátého? A co když ten den bude, k naší zlosti a mrzutosti, sněžit? Těžké rozhodnout. Ale proč vlastně o tom rozhodovat? První jarní den není (bohužel) státním svátkem! Nikde se ku příležitosti prvního dne jarního nepředávají plakety, metály či alespoň odměny. Vždyť my vlastně ani nepotřebujeme nějaký první jarní den kategoricky vyhlašovat! Jo, taková jarní rovnodennost, ta je v pořádku. Ta je jasně matematicky propočtena, je dobré o ní vědět a také při ní může třeba i sněžit. Ovšem první jarní den, to přeci musíme cítit, že konečně přišel. Že už je to tady!
Kolik lidí, tolik hlav a tolik názorů. Kolik lidí tolik přání a ještě více pocitů. Každý z nás může mít svůj první jarní den jindy. Babičky, když si konečně v klidu poprvé posedí na osluněném zápraží. Zahrádkáři, když konečně rozvážně rázují po zahrádce a dlouhými kroky odměřují budoucí záhony. Milenci, když se o půlnoci vracejí z rande a netřesou se zimou. Či naopak přírodozpytci, kteří rozklepaní zimou sledují dalekohledem hejna táhnoucích hus nebo čejek chocholatých.
A tak je to nejlepší. Prvních jarních dnů je takhle víc a jsou to dny radosti. Čím víc jich bude, tím budeme všichni šťastnější.